20. září 1988 - Rybářská chata v Chrastavě

(oslava 40. let Pepíka Průši)

Děvčata připravila čínský guláš. Při hře heligonky se pěkně zpívalo.

V družné zábavě se vyprávěly anekdoty. Největší úspěch měl známý humorista Pepík Dědek.

Rybář chytí zlatou rybku, vytáhne ji na břeh, a rybka najednou promluví lidským hlasem: ˝Když mě pustíš, splním ti tři přání.˝ Rybář na to kouká jako zjara, a ještě než se vzpamatuje z překvapení, vykoukne z vody jiná ryba a povídá: ˝Nepouštej ji, kecá.˝

Petr: ˝Já jsem vylovil dvoumetrovou štiku.˝
Pavel: ˝A já zapálenou svíčku.˝
Petr: ˝Lžeš! Svíčka ve vodě nehoří.˝
Pavel: ˝Zkrať štiku a já zhasnu svíčku.˝

Chlapík se šikovně vytratí z práce zrovna, když jeho šéf odešel a vyrazil si s kamarádem na ryby. Jak tak sedí u udic v pracovní době na břehu řeky, mihne se kolem nich motorový člun. Chlapík rychle skočí za vrbu, a když člun zmizí, zašeptá kamarádovi: "Ty vole, to mám ale dneska štěstí. Neviděl mě ani můj šéf, ani moje manželka!"

Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru.
Jenže Pepíček chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince:
"Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!"
"Ale notak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu
a nevyplaší ti ryby."
"Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu."

Na lodičce seděli tři rybáři. První zvolal: "Sleď!"
Ten druhý sletěl do vody a utopil se.
Za chvíli zvolal ten první:
"Úhoř!"Ten třetí se zapálil a uhořel.

Přijde chlapec k rybáři a povídá: pane vsaďte se o stovku, že zatluču do země žížalu. Rybář mu odpoví: „to se klidně vsadím“, a podá mu žížalu. Chlapec vytáhne sprej, postříká žížalu a zatluče ji do země. „Vyhráls“, povídá rybář. „Zítra si příjď pro prachy a ten sprej mi pujč, to je to dobrý fór“. Druhý den chlapec přijde a rybář mu dává 500 Kč. Chlapec mu ale praví, že se vsadili jenom o 100 Kč. Rybář praví: stovku máš ode mne a ty čtyři ti posílá moje stará.